Takže naše první společná kultura se uskutečnila ve středu v klubu A2 a šlo o konzíček skupiny mladých šikovných hochů z Pardubic, Matthew´s Workshop se menujou, a hlavní hvězdou po nich byl již jednou zde zmíněný Xindl X (viz Xindl bez Xindla). Sraz byl po složitém výpočtu domluven na 19:37,5 přesně, sešli jsme se v počtu 4ks ve 20:06. Pátý kus se nečekaně brzo připojil během večera. A teď k tématu.
Hošíci z Workshopu mají docela svérázný způsob sebe(re)prezentace (mi samozřejmě velmi sympatický, poněvač oceňuju dobrou živou šou, akorátže na nahrávkách to pak nejni uplně ono právě :/), hrají něco, čemu sami říkají funky rap´n´roll, a docela to sedí. Já sem si je užila parádně, lýtko mě akorát pak bolelo z toho podupkávání a trochu mě mrzelo, že to tam nešlo pořádně tanečně rozbalit, ale tak snad příště, bo slíbili, že brzo zas přijedou. ;) Jinak po vystoupení si šel Péťa koupit demo s ptákem, které asi nefunguje bohužel, ale zase sme aspoň pokecali s jedním z hochů. (Shodou okolností s tim, co se mi líbil nejvíc a hrál tak, že mu dvakrát prdla struna (nikoliv guma), ale jak sem se styděla, tak sem se nenechala ani přes klucích přemlouvání nikam podepsat :´( Škoda škoda!!1
No a pak přišel Xindl s kytarou a překonal docela očekávání. Vzhledem k tomu, že moje paměť na texty je dosti mizerná, tak jsem si je užívala skoro jako poprvé, akorát refrény jsem si mohla dávat společně s davem. A uplně nejlepší bylo těch pár zpestření v podobě narážek na Barbie Girl, Nirvanu nebo Anetu Langerovou. :D
Takže tento večer fakt parádní, zakončen chraplákem Míši "Drsňáka" Eastwooda a falafelem od ukrajinských spoluobyvatel, no není si absolutně nač stěžovat. :)
Druhá z našich kultur se konala o den později, sešli jsme se v počtu 3 ks před Semilassem nabušeným drsnýma arakainovcema, my však vyrazili do Pivovárku. Zde se totiž konal koncert skupin Cat and Dogs Band a Panenka vyzutá (pro mě pracovně nazvaná Panenka skákavá). My byli docela unaveni a domluva zněla, nebude alkohol a jde se hned dom. K tomu se pak ještě vrátím.
Takže Péťa si dal černý "ovocný" čaj bez cukru a bez citronky, já totéž ale s citronkou a Míša kafíčko, ale už od začátku slintal po Bernardovi.
První vystoupení bylo tak jak jsem očekávala podle nahrávek, v melancholickém tónu znějící zpěvaččin hlas za doprovodu kytar (mimochodem z nich jedna byla basová akustická kytara a tu sem viděla snad prvně) a krásné texty k tomu. Ale slza mi nakonec neukápla teda. :)
Pak nastoupila Panenka vyzutá, kapela ve velmi zajímavém nástrojovém obsazení, což vytváří docela netypický sound. A když se navíc připojila tanečnice flamenca Lolita, tak to byla i skvělá podívaná. No, škoda jen těch rušivých elementů v podání dvou popitých užvaněných ženských-později ještě příšernějších roztleskávaček. Fakt děs ty baby. :D
No a teď se vrátím k tomu co sem nakousla předtím, prostě tak nás ta jejich hudba nastartovala, že jsme nakonec skončili v Modré růži, kde jsme potkali starého pruhovaného známého s novými známými. Ale ti dlouho nevydrželi, poněvač 100 zvířat je asi nastartovalo podstatně méně, hehe. :P Míša si tam hrál s kulkou, mi to moc (resp. vůbec) nešlo a vždycky sem ju hned zhasla, Péťa pil jahodové pivo, číšník totálně nepříjemný... a tož tak, znáte to. :)
Dnes se chystám na další kulturu, tentokrát divadelní, takže o tom hned jak budu moct určitě napíšu. Zatím pápá. :)
