čtvrtek 10. února 2011

Filharmonie Brno - Film a hudba

Koncerty zaměřené na filmovou hudbu v dnešní době frčí, takže i brněnská filharmonie občas nějaký do programu zařadí. Zvolený výběr skladeb tohoto koncertu musím velmi pochválit, bylo to žánrově pestré a mezi dobře známými kousky (Forrest Gump, Piráti z Karibiku, Kmotr) se objevily i náročnější klasické skladby (Hamlet od Šostakoviče, Varšavský koncert od R.S.Addinsella), které sice nevznikly pro film, ale byly v něm dodatečně použity.
Moje hodnocení: Rozhodně nezapomenutelný pocit poslouchat v sále Besedního domu gradující soundtrack z Pirátů. A celkově vyvedený hudební zážitek, chtělo by to zopakovat.

M. Houellebecq-Elementární částice

Brněnská Reduta uvádí tuto hru premiérově v ČR. Jedná se o divadelní adaptaci významného francouzského románu z 90. let, který surově vykresluje dehumanizaci a individualismus dnešní doby.
Celá hra je sestavená z jednotlivých krátkých a rychle se střídajících epizod, které zachycují přelomové okamžiky v životě dvou sourozenců Bruna a Michela. Důležitou součástí režie je scéna, která obrazně symbolizuje překážky a nepřekonatelné bariéry mezi jednotlivými postavami, stejně tak představuje bludiště života. Konzumní společnost a lidskou sexuální zvířeckost pak předvádí králíčci v akci.
Hra rozhodně nenudí, tím jak je rozkouskovaná do kratších úseků, ubíhá velice svižně, na jevišti se pořád něco děje a pohybuje. Každá epizodka má svůj vlastní vizuální obraz, kompozici.

J. Haydn-Stvoření

Národní divadlo v Brně uvádí toto spojení klasického oratoria s moderním baletem, což považuju za povedený krok, protože tím pro diváky zatraktivňuje poměrně opomíjenou hudební formu. Jedná se o příběh o stvoření světa, libreto je sice německé, ale k dispozici jsou titulky. Choreografie baletu je velmi citlivě sestavená, po celou dobu se odvíjí od hudební složky, např. počet tanečních sólistů kopíruje počet zpívajících hlasů.
Osobně se přiznám, že nebýt baletního ztvárnění, tak samotná skladba by mě asi moc nenadchla, ale takhle to bylo mnohem lépe stravitelné. Takže výsledný dojem kladný, to hlavně za netradičnost žánru a vysoce kvalitní výkony jednotlivých složek a sólistů.

J.Giraudoux-Ondina

Po delší době jsem opět zavítala na představení do zlínského divadla, a to na pohádkově-filozofickou hru o střetu dvou světů. Vodní víla Ondina se rozhodne prožít světskou lásku s rytířem Hansem, nicméně svět lidí je proradný a tuze komplikovaný, a tak se "žili spolu šťastně až do smrti" nekoná.
Po poměrně rozvleklém začátku, kdy je ještě Ondina zahalena tajemstvím, se hra ve druhém dějství celkem slušně rozbíhá, aby postupně vygradovala do tragického finále. Třetí dějství, kdy se vyloží karty na stůl a vztahy se vyhrotí na maximum je rozhodně nejlepší částí. Definitivní konec mě ale uplně nenadchnul, asi bych zvolila střízlivější herecké vyjadření scény, kdy se Ondina s rytířem navždy loučí. Takhle to byl pro mě až moc velký pathos.
Do budoucna mám v plánu se podívat na nedávno natočený film Ondine, kde se tento příběh aktualizuje do současné doby.