sobota 1. srpna 2009

Hrachovka!!1

Tak nastal čas zase přinést nové zpravodajství ze světa Zuzikova kulturního života, poněvač poslední záznam z dubna je dosti děsivý. Ne, že by se snad od té doby žádná kultura nekonala, ale nějak to nestálo v porovnání s kulturami minulými za řeč... ;)

Poslední událost ale za zmínku určitě stojí. Tak nějak se stalo, že jsme se vydali v počtu 4 ks na dvoudenní hudební festival Hrachovka u Valmezu. Nejdřív to teda vypadalo, že budu křenit Milíčům, ale můj milenec baki se nakonec usvolil nás poctít svou účastí, což nás velice rozradostnilo!!1

Měl to být takový kompromis mezi velkofestivaly typu Sázavafestu a pidifestivaly s neznámými interprety, typu nevimco. :) Avizované 4 stage se měly postarat o slušný program, takže jsme cestou tam trpěli schizofrenními pocity, které vystoupení si vlastně vyberem, utěšili jsme se však čtením Medvíka Pú. :) Na nádraží ve Valmezu jsme se přivítali s "mírně" opožděným bakim a pak jsme slavnostně dojeli na místo. Vyfasovali jsme krásné hrachovkové náramky a v téměř prázdném stanovém městečku jsme si postavili základnu v očekávání věcí příštích...

První den měl přinést hlavně Xaviera Baumaxu, Xindla X, Gaia Mesiah, Ewičku Farnou (to jest péťovu favoritku), Skyline a Timudej. Docela nás ale příjemně překvapila brněnská kapela Tokamak, která pak doprovodila i duo Čokovoko (o těch si myslim své, ale budiž). Naopak Záviš vůbec nepřekvapil. :D Jo a Xindl hrál vlastně do pasu nahý, tož to bylo něco pro mě. :D

Ewičku jsme stihli už jen na posledních pár songů, ale nezklamala a mocinky jí to slušelo!!1 Pokud mi paměť slouží, tak jsme se pak vydali okusit místní šíšu, která byla vskutku exkluzivní, a baki mezitim splašil autogram od samotné Ewy (aspoň to tvrdí, ty klikyháky nešly moc rozluštit)




Nejlepší kapelou večera pak byli jednoznačně Skylini, kteří to rozbalili tak, že ani mírný deštík nevadil a pěkně jsme se zapotili při tanečních kreacích. Pak už ale pršelo solidně, takže místo Timudej na hlavní otevřené stage jsme si poslechli Pudingy (a jejich nejlepší pecku Majkl Džeksn) v krytém stanu a tím se náš první den skončil.

Do druhého dne jsme se probouzeli plni nejistot ohledně počasí, které stále nevypadalo moc dobře. Zjistili jsme, že během noci proběhla po našich stanech jakási invaze slimoušků a vydali jsme se na průzkum Hrachovce, v místním koloniálu jsme si zakoupili nanuky Míša a někteří navíc krabicáky červeného s kofolou (mňam). No pak se přehnal trošku lijáček, tak jsme se evakuovali do stanu a mastili švindla. Brzo to přešlo, načež jsme byli obeznámeni smutnou zprávou o nízké festivalové účasti a tudíž zrušení velké části zbývajícího programu. Přišli jsme tak o Flerety, Živé květy, Docuku, Ty syčáky, Zion Train a další, to nás velice rozesmutnilo. Jediné, co nás drželo v optimismu, byl Jarda Uhlíř a Aphrodite a rozhodnutí, že si to pořádně užijem i tak (rozuměj, že se zlijem :D).
Zatímco jsme Péťovi vybírali kabelku (mimochodem moc pěknou jsme mu nakonec vybrali), baki byl odlákán jeho ženou, (kterou nám kupodivu nepředstavil, asi se za nás styděl). Tato nastalá situace mě ještě více povzbudila v konzumaci namíchaného nápoje, takže když se na scéně objevil Jarda Uhlíř, nešetřila jsem své hlasivky ani trošku. Jarda nedělal cavyky a uvedl se rovnou Severním větrem...frajer! Postupně rozezpíval asi všechny lidi, kteří setrvali na festivalu i za nepříznivého stavu, takže jsme si s ním zopákli klasické hity jako Dělání, dělání, Pribináčka, Hlupáka, Statistiku, Pod dubem, Není nutno, Když se zamiluje kůň, a naučili jsme se i nějaké nové písničky O stromech a ještě cosi... No prostě luxus, po vystoupení jsme skandovali "Jardo, děkujem" :D


Pak se baki navrátil a konstatovali jsme nedostatek našeho nápoje, ještěže za areálem byl stánek s Černou Horou za 17 Kč. Abych pravdu řekla, další vzpomínky nemám uplně utříděné, nicméně tuším, že jsem poté prvně vkročila do DnB stage a objevila jsem kouzlo této hudby. :D Zde na tomto místě jsem pak strávila docela dost času, občas za mnou přišli zapařit i Milíč s jestřim. No nechtělo se mi odtamtaď, ale nalákali mě pak zase na vodárnu, tak jsem šla. :)
nějaké foto z DnB stanu:

Konečně začali hrát Horkýže, na které jsme čekali, takže jsme se s bakim vydali do blátíčka zapařit. A zapařili! No a festiválek jsme definitivně zakončili s Aphrodite, což bylo luxusní DnB, na které jsme pařili asi do půl třetí, Milíčovi teda odpadli o něco dřív. Pak už jsme to zabalili i my.
V neděli jsme se do růžova vyspali, spakovali si našich pět švěstek, rozloučili se se slimoušema a vydali se domů.
Každopádně jsem ráda, že se tato akce uskutečnila, takže děkuji zbývajícím třem kusům za super společnost. ;)

A to je konec zuzikovy letošní prázdninové kultury, jak známo, v září se totiž chystá na státnice, takže na nic jiného není čas. Avšak nezoufejte, další kultura jistě přijde hned poté.
Do té doby, pápá. :*

1 komentář:

  1. Hmm, Puding a Horkýže, také dobré slovenských kapiel ako na Pohode :-D A najlepšia pesnička Pudingu samozrejme nie je M.J., ale to si jasne zaujatá...

    OdpovědětVymazat