Lékárník - ND Brno

Ó, jak nudné a šedivé jsou teď moje večery!!1 Tak jsem zas jednou vyrazila na operu, tentokráte padla volba na Lékárníka od Josepha Haydna v Redutě. Připravila jsem se na netradiční zpracování, nicméně asi ne dost, poněvač v první chvíli jsem byla nemálo zaskočena. Jistě si vzpomínáte, jak jsem chválila pokrok brněnské operní scény v podobě titulkovaných oper. V této inscenaci toho využili trochu jinak a zapojením titulků jako svébytné části opery vzniklo vskutku netradiční dílko.

Lékárník je klasicistní opera o třech dějstvích a popravdě řečeno, ve své originální podobě by dnes přitáhla jen velké fandy a znalce žánru. Originální otočná scéna ve tvaru a barvě našeho oblíbeného ibalginu + titulky sestavené z nadpisů internetových stránek typu novinky.cz + perfektní režie byly neskutečně zábavné a posunuly celé dílo do nové roviny, nicméně určitě hudební stránku nezastínily. Pěvecké výkony všech 4 aktérů byly pro mne bezchybné, krásné hlasy, skvělé herecké výkony, tolik se lišící od statických projevů běžných na operních scénách, mladá krev s chutí dělat něco netradičně a naplno. Na jevišti se hýbalo doslova vše, včetně vystřelených kulek.
Já jsem si toto představení užila maximálně, nicméně pro někoho, kdo nemá vztah k hudbě Haydnova období, by to zřejmě takový zážitek nebyl. Jede se hodinu a půl bez přestávky, takže by ani nemohl v půlce utéct. :)

zuzikův alternativní vesmír...

Bohužel jsem se už nevešla do sálu na velmi poučnou hru Jak sbalit ženu v Buranteatru.
Abych tedy nesmutnila, došlo na alternativní plán B... Absolventský koncert na klarinet na JAMU...
...no couž, taky dobrý, dost dobrý.

Německý oběd

Úspěšně se mi podařilo tento semestr zrušit studium milované Deutsch, tak jsme se alespoň vypravili na tenhle německý pokrm s notnou dávkou černého humoru, který navařil Thomas Bernhard a servírovala divadelní scéna Reduty. Neodradil nás nezájem diváků, který se dá vysledovat na stránkách NDB, ale mohlo nám to mnohé napovědět.

Německý oběd není jen tak ledasjaká divadelní hra, jedná se o několik jednoaktovek, všechny se ale dotýkají jednoho společného tématu- nacismu, trochu nezvykle z pohledu té "temné strany". V Bernhardově podání jsou dialogy dotažené až do absurdity, z jeho humoru vás trochu/dost mrazí (po ohlášení přestávky následovala asi minuta nevěřícného ticha).
Dle mého názoru se toho Reduta chopila dobře a hlavně je fajn, že si troufá nabídnout i kousek, který spolehlivě sál nenaplní, ale donutí diváka trochu přemýšlet.

jarní dechovčička

Drazí přátelé kultur, samozřejmě že i tato událost stojí za povšimnutí na tomto blogu!

Posledně jsme se v rámci dohodnutého termínu sešli v Dělnickém domě v Židenicích. Omladina sice v rekordním počtu 3 párů (Švecovi, Milíčovi a já s bakim), zato zkušených tanečníků a tanečnic tentokrát moc nedorazilo. Konstatovali jsme, že se nejspíš všichni šetřili na nastávající týden, kdy se měla konat nějaká speciální velikonoční dechovčička, každopádně jsme z toho byli malinko zklamaní.
K účasti omladiny bych dodala, že nyní prvně absentovala Martina, toho času v Norsku, a posledním členem spolku přátel dechovky se stoprocentní účastí je tak dravec Pínou.

Nicméně, kdo nemohl chybět byl mýdlový děda! V mé nepřítomnosti se naší společnosti představil jako pan Ladislav a dovolil si na jeden tanec ukrást Janie...Péťa se tak stal největším lůzrem večera. Ladislavovi pak věnoval Péťa jednu písničku na přání a Janie dostala prozměnu od Ladislava možnost mu "tam" na sklonku večera šáhnout. Nevyhráli jsme ani lístky na další dechovčičku ani víno. Couž. Tak jsme alespoň využili veškerého volného tanečního prostoru na parketu a nově jsme kromě polky, valčíku, waltze a tanga pocvičili také jive.
tango v podání milíčů
polčička v humpoláckém stylu švecůjá a baki waltzujem (nebo tangujem)

a nakonec Janie jak sahá Ladislavovi "tam"
Příště se snad podaří vychytat termín na Semilasse, ale i tak jsem s poslední dechovčičkou spokojena. Hustokrutokapela Královopolka hrála dlouho a dobře. Těšíme se příště. :)